Vojáci sobě

Tenkrát jsme říkali, ztracené dva roky života. Dnes už mi to tak nepřipadá. Já jsem byl docela pecivál, jedináček. Ne že bych všechno dostal, to ne, ale přece. Tam jsem byl hozený do vody , bez opory těch, co se o mě starali, měli mě rádi a byl to fakt rozdíl. Sebevědomí dostalo na frak, přišel jsem i o dost iluzí jako spravedlnost apod . Nemohl jsem se už za nikoho schovávat, nikdo za mě nic nežehlil. A taky jsem zjistil, že se dá brečet. Musel jsem se naučit poslouchat nebo nést důsledky. No a samozřejmě jsem poznal hodně nových lidí. Dnes, když vidím některé mladé kluky bez hranic a limitů, ohledu na ostatní. Napadá mě to...potřebovali byste vojnu . Chápu, že je jiná doba. Ale to byla i ta naše ve srovnání s našimi rodiči, když byli mladí. Tak co vy na to. (NATO ))

PAMATUJI SE JAK JSEM SE TĚŠIL NA VOJNU A NA VOJNĚ JEŠTĚ VÍC TĚŠIL DOMŮ.....VOJNA MĚ NAUČILA POŘÁDKU ...UMĚNÍ IMPROVIZOVAT A VÁŽIT SI NĚČEHO CO JSEM DŘÍV NEDĚLAL ..TAK ŽE
SOUHLASIM S TEBOU.......AHOJ MÍLA.

Tak vám nevím, skutečně byste poslali své syny do stejného prostředí v jakém jste se tenkrát ocitli vy ? Do společnosti dementů, sadistů, do prostředí, kdy vám šlo denně o život ? Možná jste měli místo vojny pionýrák, ale kdo zná pojmy jako "odběry krve, křišťálová noc, motokros, bratislavský hrad" a podobně a má všech pět pohromadě, nemůže myslet volání po návratu povinné vojenské služby snad ani vážně.

Ahoj,

ne na všech jednotkách to bylo tak jak to popisuješ. Ale fakt je ten, že někde se našlo dost primitivů, kteří se dovedli chovat jako hovada. Ono bylo šikanování různé, ale to které hraničilo s poškozováním zdraví byla kravina. Nemůžu si pomoct, když vidím některý kluky kolem sebe, určitě by jim vojna prospěla. Ne zrovna na dva roky, ale půl roku by stačilo.

Tak zdar

tak pani kluci,na vojne som sa naucil same uzitocne veci do civilu,co ma stredna skola nenaucila.Napr kradnut ,zasivat sa,ojebavat a kopec dalsich praktickych veci.Spominam ako pred ministerskymi previerkami sme takmer aj travu malovali na zeleno(ked pominiem hrdzave vetriesky v parkoch).
Na vojne som zazil "neznu" a bol to tiez zazitok a poznatok,ako sa z nasich sudruhov velitelov stavali pani velitelia,uff riadne nas boleli usta,ked sme to museli vyslovit.Obligatne nacelniku nastastie fungovalo.
Aj ked su tu uz roky co som vojencil,moj syn este nechodi ani do skoly a osobne by som ho to tej "pakarne"neposlal.Radsej nech ich ide tie dva roky sa ucit nieco uzitocne a ked uz do armady,tak profesionalnej a nie do toho socialistickeho zeleneho bordelu,v ktorom sme boli.Aj ked neviem,ci nasa dnesna armada je to prave orechove.
.

Rozhodně, dnes po letech vím, že ze mě udělala muže zásadového, znalého, rozhodného, který si dovede poradit za všech okolností, dovede pochopit i ty druhé a za dobrý názor se dokáže postavit, výzvám se nebrání.

Byl jsem na vojně v roce 1998 muničák plný stav 62 vojáků a v podstatě jsem šikanu nezažil,jen takový to uklízení skříněk starším apod.Bylo to celkem v pohodě,zato chlapci z povolání nám dávali co proto.Služby obden,domů jen na dovolenou a jinak výcvik a výcvik,navíc jednou KVOP za celou vojnu.Ale myslím,že to člověku jen prospělo.Taková vojna asi byla správná.

Když dnes vidím ty mladé kluky,kteří jen chlastají,fetují,nepracují,jsou bezdomovci.......tak si říkám,že by tu vojnu potřebovaly jako sůl!!!Neříkám,že jsem se na vojně měl jako na zámku,ale dala mi hodně,rád na vojn vzpomínám.......člověk získal smysl pro pořádek a fyzickou kondici ,zodpovědnost,řád,naučil se řešit krizové situace,umět pomoci druhým atd.Bezpochyby z chlapců udělala chlapy...!!!!!!Bohužel dnešní "hošíci"jsou dobou vymazlení,nemají fyz.kondici,neumí se přizpůsobit těžkým podmínkám atd. neví vůbec která bije,kdyby nedej bože republika potřebovala bránit,tak si myslím,že min 40% by bylo absolutně nepoužitelných v boji .Zrušení ZVS byla největší chyba po 89,myslím,že alespon půl roku by jim neuškodilo.

vu 7500 jidrichuv hradec 1984 - 86 ..cvičil som na strahove poslednú spartakiádu.1985 ..po 89 sa smiali z toho..a dnes napr. v česko - slovensko má talent každý piaty vystupujúci sú spartagiádnici

No, já ji prožil, pominu-li 1/2 roku na PŠ v Pezinku, na protiletadlovým raketovým oddíle v Pernarci. To byly malé posádky, díky takřka neustálé pohotovosti na velkou buzeraci nebyl ani čas. Za dobu mého "nasazení" tam, tj 1974-1976, jsme navíc stíhali udělat z průserového oddílu oddíl vzorný. Takže žádná lehárna, ale makačka. Smysl měla, na tehdejší dobu, a dala nám myslím také hodně. Řekl bych, že až do dneška..