Muž bez smíchu.

[Radomír Dědič]

Když jsme byli ve výcvikáči v Dubnici nad Váhom dostávali jsme zabrat. (jak to bývá) A byli jsme dost naivní. Bylo nás tam dost z Moravy a z Čech u mazáků ze Slovenska. Víc asi nemusím rozvádět. Po čase nás shromáždili a přijeli za náma papaláši z OVS. Ptali se nás, jak s námi zacházejí apod. Jeden pražák, na to nalítnul a upřímně jim všechno sdělil. Ve stylu Hele, voni nám nadávaj do kokotů a šikanujou nás atd. atd. Vzadu samozřejmě seděl velitel toho útvaru a dělal si poznámky. Nás už naštěstí někdo varoval, ať držíme huby. No ukončím to, tomu klukovi se pak říkalo "Muž bez smíchu" .